Čekání je o důvěře

25. června 2010 v 9:09 |  Son-rise
Když jste si vytvořili spojení s vaším dítětem a věnujete se společně nějaké hře nebo aktivitě, dostali jste se do situace, kdy od něj můžete něco požadovat. To co od dítěte chcete (například: podívat se na vás k započetí nebo pokračování v interakci, mluvit v jednoduchých větách, vzájemně si hrát s jednoduchými předměty, společně sdílet nějaké aktivity, účastnit se aktivity druhého atd.), je založeno na cílech, které jste si zvolili po zjištění úrovně sociálního vývoje vašeho dítěte podle vývojového modelu Son-rise programu (The Son-rise Program Delopmental Model).

Podstatná složka cesty k inspirování rozvoje a k požadovaní něčeho od vašeho dítěte během hry nebo aktivity je ČEKÁNÍ. Je dobré chvíli čekat potom, co dáte najevo nějaký požadavek, abyste dali svému dítěti čas na odpověď. Čekáním říkáte svému dítěti, že je tu něco, co může dělat, že se může ještě víc podílet na nynější sociální interakci. Je to tak, jak mi řekla jedna maminka, která dělá doma Son-rise, že čekání znamená skutečně věřit, že vaše dítě je schopné udělat to, o co ho žádáte.

Pokud nečekáte, pokud nedáváte svému dítěti čas na odpověď, ptejte se sami sebe "proč?" Když jsem absolvoval školení na dětského facilitátora Son-rise programu, nedával jsem dítěti čas, když jsem jej pobízel k rozvoji, protože jsem měl obavu, že ztratím interakci s ním, měl jsem obavu, že dítě se zase stáhne do svého repetitivního, sebestimulujícího a exkluzivního chování. Postupně jsem ale došel k tomu, že se mohu cítit dobře a užívat si čas s dětmi i tehdy, když se věnují svým sebestimulujícím exkluzivním aktivitám. A navíc jsem chtěl věřit, že děti, stejně jako my všichni, jsou schopné se rozvíjet a měnit - všechno co jsem mohl dělat, bylo nabízet jim k tomu příležitost, možnost volby.

Příště až budete pracovat s vaším dítětem, dovolte sami sobě počkat na jeho reakci (čekejte až 15 vteřin) poté, co od něj něco chcete.

Užijte si skvělé příští sezení se svým dítětem.
William


Text je volným překladem článku Williama Hogana z blogu ATCA, originál najdete na http://blog.autismtreatmentcenter.org/2010/06/pausing-is-believing.html
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rene Rene | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 4:53 | Reagovat

Usmívej se,zítra bude hůř…:-) Dobrej článek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.