Vánoce a první dny nového roku

25. ledna 2011 v 11:50
Vánoce jsme si tentokrát docela pěkně užili. Tobík si je už pamatoval z minulých let a těšil se na ně. Když jsme se ho během loňského roku ptali, kde byl vánoční stromeček, vždy ukazoval na kamna (máme malý obývák a pokud nechceme stromeček dát úplně k radiátoru, tak jediné zbývající místo, kam se vejde, jsou naše kamna, ve kterých stejně topíme jen občas kvůli zútulnění atmosféry). Moc se mu líbila i vánoční výzdoba, která se u nás objevila (například větvičky s ozdobami nastrkané všude možně nebo stojánek s andílky, kteří se točí nad hořícími svíčkami a cinkají při tom). Tobík tentokrát kupodivu výzdobu ani moc nedevastoval a taky trochu polevil ve sfoukávání svíček (jindy nám okamžitě sfoukne jakoukoliv svíčku, kterou si doma zapálíme). Na stromečku ho fascinovaly zapálené prskavky a okamžitě se potom pustil do rozbalování dárků, respektive spíš do rychlého roztrhávání všech vánočních papírů na dárcích, takže jsme pak měli co dělat, abychom se dovtípili, pro koho jsou některé z nich. Tobiášek byl ale nadšený, dárky vnímal víc než loni, kdy dokázal vstřebat tak maximálně jednu dvě věci a ostatní už ho nezajímaly. Radost měl hlavně z velkého oranžového bublifuku, o kterém už delší dobu věděl, že ho k vánocům dostane. Říkal, že dostal "moc dárků" a ještě teď, po několika týdnech, si na to občas vzpomene a řekne "moc dárků".
Pár dní po vánocích k nám jako obvykle přijeli prarodiče. Zatímco dřív byly jejich návštěvy pro Tobíka dost náročné a dost při nich vyváděl, tentokrát byl klidnější a docela se hrnul hlavně k babičce, kterou si dokonce vzal do herny, aby si tam s ním hrála.
Hned druhý den po Novém roce jsme jeli do Branné v Jeseníkách, kam jezdíme už asi tři roky a máme to tam moc rádi. V zimě tam jezdíme jen na pár dnů kvůli naší Aničce, aby mohla aspoň jednou za zimu lyžovat. Předloni stála na lyžích poprvé, loni už to bylo lepší a letos jí lyžování docela pěkně šlo. Zimní dovolená v Jeseníkách bývá pro nás ale kvůli Tobíkovi tak trochu noční můra - jezdíme tam do domu plného lidí se zdravými dětmi a i když jsou to většinou naši přátelé a známí (nebo jejich přátelé), kteří už nás znají, bývá to někdy docela náročné. Letos byl navíc dům rekordně přeplněný - v sedmi pokojích asi 35 lidí. Je tam velká herna, ve které jsme se samozřejmě nevyhnuli některým náročnějším situacím - třeba když Tobík bořil ostatním dětem jejich bunkry z matrací nebo když do některých dětí strkal (dělá to vyloženě kvůli jejich reakcím, líbí se mu výrazné reakce - ať pozitivní nebo negativní). Jako vždy jsme se tedy přesvědčili, že kombinace se zdravými dětmi ještě pro Tobíka není moc dobrá, je pro něj pořád důležité hraní si v chráněném domácím prostředí. Naštěstí tam mezi dětmi byla Verča - asi tak třináctiletá, úžasná holka, která si zkusila s Tobíkem hrát a ten byl úplně šťastný, protože akceptovala jeho motivace a jeho způsob hry. Stavěli spolu vysoké věže z matrací, na kterých ho pak houpala a dělali "bác", dokonce se pak do hry párkrát zapojily i ostatní děti. Tobík byl z toho v sedmém nebi a my jen litovali, že Verča bydlí ve Žďáru nad Sázavou a ne v Brně, protože by to byla pro nás skvělá dobrovolnice. Tobík se na horách víc spřátelil se sněhem, na rozdíl od loňské zimy s námi pěkně jezdil na bobech a na saních - na těch se tentokrát nechal i tahat (dřív na nich za žádnou cenu nechtěl sedět sám).
Teď už máme zimní radovánky na horách za námi a snažíme se zase doma pokračovat aspoň částečně v Son-rise. Chceme moc poděkovat naší dobrovolnici Aničce, která k nám jako jediná v posledních měsících chodila. Minulý týden s ní měl Tobík v herně úžasný zážitek, díky kterému nám řekl svou zatím první čtyřslovnou větu "Velká Anička vylila pití!"
Kolem vánoc se nám taky ozvalo několik studentek a dokonce i jeden student, kteří by měli zájem nás poznat, tak doufáme, že nám brzy dobrovolníci aspoň trochu přibudou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka a Justýnka Lucka a Justýnka | 11. února 2011 v 18:43 | Reagovat

No koukám,že jste prožili moc hezké vánoce,mám radost,když čtu super Tobíkovi pokroky:-)Dovolená,musela být taky moc fajnová:-)Moc přeji aby se dobrovolnice našly a vy mohly hezky bez problémů pokračovat a nebylo to jen na Vás...přeji moc, moc dalších pokroků,moc vás obdivuji jste skvělí rodiče...:-)

2 Lucka a Justýnka Lucka a Justýnka | 11. února 2011 v 18:45 | Reagovat

Omlouvám se, až teď koukám na ty hrubky,příště si to po sobě přečtu:-)

3 Pavel Pavel | 14. února 2011 v 9:53 | Reagovat

Ahoj, děkujeme za pochvalu. Taky Vám přejeme hodně radostí a pokroků s Justýnkou, ať se Vám v novém roce vše daří!

4 Tuška Tuška | Web | 23. března 2011 v 8:45 | Reagovat

Trochu opožděně se přidávám k Lucce. Mám radost, jak jste si všechno pěkně užili  TOBÍK, to teda zírám! 4slovná věta! Je to ohromný šikula! Té já se asi nikdy nedočkám :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.